Zpracovali Hana Krejčíková a Kristýna Kopalová

Článek pojednává o rostoucí důležitosti informační vzdělanosti. V úvodu je definováno 6 standardů informační vzdělanosti, které byly v roce 2000 přijaty Association of College and Research Libraries ACRL. Autorka poukazuje na důležitost přijatých standardů, ale také na možnosti výuky práce s dokumenty z nejrůznějších zdrojů. Řešení vidí v propojování knihovnických systémů se všemi institucemi v okolí univerzity, které poskytují informace užitečné pro veřejnost. V textu popsány dva příklady již propojených systémů univerzit s okolím.

Referát z konference pořádané Mezinárodní asociací technologických univerzitních knihoven. Věnuje otázkám odpovědnosti knihoven za informační vzdělávání uživatelů, a to především ve světě měnících se technologických potřeb. Zamýšlí se nad úkolem knihovníků jako hlavních pilířů, kteří rozumějí nejen potřebám výuky obecně, ale též jsou zběhlí v počítačové oblasti. Autor zkoumá rostoucí zájem o informační technologie a návrhy, jak mohou knihovny svými znalostmi přispět k vyšší informovanosti uživatelů.

Ve veřejných knihovnách je výchova uživatelů jedním ze základních úkolů. Využívání nových služeb v oblastech rozvíjejících se inf. technologií je spojené s potřebou právě takového vzdělávání. V tomto článku jsou popsány tři experimenty, které proběhly ve veřejných knihovnách ve francouzském Amiens informační výchova uživatelů, zejména v oblastech nových informačních technologií a komunikací, podpora knih a četby v dětství a vyhledávací nástroje, hlavně v oblasti hledání zaměstnání.

Článek, který se týká výcviku užívání informací v oblastech vyššího vzdělávání. Od listopadu 1997 do května 1998 byla vytvořena pracovní skupina, která se zabývala tématem "výcvik užívání informací" a jejím úkolem bylo navržení operačního rámce pro tento výcvik. Navržený rámec leží v zásadě na třech otázkách: jaký výcvik pro jaké uživatele, jak stávající struktury reagují na informační požadavky, jakou roli musí stávající dokumentační servis zastávat při iniciování výchovy studentů.

Text shrnuje současné aktivity a programy v oblasti vzdělávání uživatelů informací na univerzitách v severní Americe, Africe, Austrálii a Evropě. Autorka poukazuje na základě vlastních průzkumů zejména na rostoucí význam informační vzdělanosti v dnešním světě digitálních informací a na potřebu informačního vzdělání nejen pro studenty, ale také pro pracující obyvatelstvo a pro politiky.

Příspěvek pojednává o způsobech a formách informační výchovy ve vysokoškolských knihovnách, o roli knihoven a knihovníků v oblasti informační gramotnosti a o současných aktivitách zaměřených na informační vzdělanost u nás a v zahraničí.

Příspěvek z Celostátní konference vysokoškolských knihoven, konané na půdě ostravské knihovny v roce 1999. Představuje hlavní cíle informační výchovy v České republice, vývoj informační výchovy od konce 80. let, tedy od prvního návrhu na uskutečňování inf. výchovy. Dále vymezuje oblasti a formy inf. výchovy a ukazuje i příklady ze zahraničí. Na závěr předkládá výhledy do budoucna informační výchovy.

Příspěvek z Celostátní konference vysokoškolských knihoven, konané na půdě ostravské knihovny v roce 1999. Představuje hlavní cíle informační výchovy v České republice, vývoj informační výchovy od konce 80. let, tedy od prvního návrhu na uskutečňování inf. výchovy. Dále vymezuje oblasti a formy inf. výchovy a ukazuje i příklady ze zahraničí. Na závěr předkládá výhledy do budoucna informační výchovy.

Studie hodnotí efektivnost multimediální interativní výuky řízené učitelem v oboru zjišťování a zpřístupňování informací. Hodnocení provedeno na základě výzkumu s vybranými studenty z americké univerzity. Výsledky výzkumu ukazují, že počítačem podporovaná výuka je efektivní a zvyšuje informační dovednosti studentů, kteří si jsou schopni díky interaktivní navigaci vybrat vhodnou databázi a nalézt v ní relevantní dokument bez pomoci vyučujícího.